Cervenka

Rozšíření

Obývá většinu Evropy (kromě severu Skandinávie) od Irska přes Ural až po západní Sibiř. Jižní hranice rozšíření probíhá od severozápadní Afriky do Malé Asie. Částečně tažný druh, zimující v západní a jižní Evropě a na jihozápadě Asie. Populace z jižní a západní Evropy jsou většinou stálé. Evropská populace se v posledních letech mírně zvětšila a je považována za stabilní – čítá více než 43 mil. párů

mapa

Výskyt v Česku

V České republice pravidelně hnízdí, protahuje; někdy zimuje (1000–2000 jedinců). Žije na celém území od nížin po horní hranici lesa v horách. Početnost podle Hudce a kol. (1995) je 500 000 až 1 mil. hnízdících párů. Početnost v letech 2001–2003 je shodná.[4] V ČR patří mezi 15 nejběžnějších ptáků.

Popis

  • délka těla: 12–14 cm
  • rozpětí křídel: 22 cm
  • hmotnost: 16–18 g
Červenka obecná je velká asi jako vrabec domácí. Má kulovité tělo s dlouhým ocasem a končetinami a krátkými křídly a zašpičatělým zobákem. Svrchu je světle hnědá, zespodu modrošedá a bílá, na hrdle a na obličeji má nápadnou rezavočervenou náprsenku. Oči a zobák jsou černé, končetiny šedé. Jednotlivá pohlaví se zbarvením neliší. Mladí ptáci postrádají rezavočervenou náprsenku a mají nevýrazné skvrnění

Rozmnožování

young

V Evropě hnízdí od dubna do července. Během námluv jsou samci vysoce teritoriální a pokud rival překročí hranice jejich teritoria, načepýří peří, hlasitě křičí a do rivala neohroženě klovou. Občas byly zaznamenány případy, kdy samec červenky obecné napadl jiného stejně velkého ptáka, který vnikl za hranice jeho teritoria.
Samice klade do miskovitého hnízda z mechu, listí a trávy (umístěného v dutinách stromů, zemních polodutinách, porostu popínavých rostlin nebo v dřevěných budkách ve výšce pod 4 m) 5–7 (2–8) bílých, červeně skvrnitých vajec o velikosti 20 × 15 mm. Ročně mívá obvykle dvě snůšky, při ztrátě jedné z nich zahnízďuje většinou ještě jednou. Inkubační doba je 13–14 dní. Na vejcích sedí pouze samice. Mláďata opouštějí hnízdo po 12–15 dnech. První oranžovočervená pera na hrudi se jim začínají objevovat po 2–3 měsících; stejně jako dospělci jsou zbarveni až po dalších třech měsících. Do hnízda červenky často klade vejce kukačka.
V přírodě se průměrně dožívá jednoho roku. Nejvyšší naměřený věk červenky obecné byl 12 let

Prostředí

Červenka obecná celoročně žije samotářsky, a to v lesích všeho druhu, zejména s bohatším podrostem a členitým terénem, dále v remízcích, větších porostech křovin a ve starších parcích a zahradách. Na tahu často v zahradách nebo břehových porostech. (Bellmann uvádí, že se ráda zdržuje v křovinách a živých plotech, že přilétá i na zoraná pole nebo se drží v blízkosti divokých prasat, kde sezobává vyryté živočichy, a objevuje se i ve městech.)

food

Potrava

Živí se drobným hmyzem a jeho larvami, pavoukovci i jinými členovci, v létě a na podzim i rostlinnou stravou (např. plody bezu, tisu).