Cervenka
Rozšíření
Obývá většinu Evropy (kromě severu Skandinávie) od Irska přes Ural až po západní Sibiř. Jižní hranice rozšíření probíhá od severozápadní Afriky do Malé Asie. Částečně tažný druh, zimující v západní a jižní Evropě a na jihozápadě Asie. Populace z jižní a západní Evropy jsou většinou stálé. Evropská populace se v posledních letech mírně zvětšila a je považována za stabilní – čítá více než 43 mil. párů

Výskyt v Česku
V České republice pravidelně hnízdí, protahuje; někdy zimuje (1000–2000 jedinců). Žije na celém území od nížin po horní hranici lesa v horách. Početnost podle Hudce a kol. (1995) je 500 000 až 1 mil. hnízdících párů. Početnost v letech 2001–2003 je shodná.[4] V ČR patří mezi 15 nejběžnějších ptáků.
Popis
- délka těla: 12–14 cm
- rozpětí křídel: 22 cm
- hmotnost: 16–18 g
Rozmnožování

V Evropě hnízdí od dubna do července. Během námluv jsou samci vysoce teritoriální a pokud rival překročí
hranice jejich teritoria,
načepýří peří, hlasitě křičí a do rivala neohroženě klovou. Občas byly zaznamenány případy, kdy samec
červenky obecné napadl jiného
stejně velkého ptáka, který vnikl za hranice jeho teritoria.
Samice klade do miskovitého hnízda z mechu, listí a trávy (umístěného v dutinách stromů, zemních
polodutinách, porostu popínavých rostlin
nebo v dřevěných budkách ve výšce pod 4 m) 5–7 (2–8) bílých, červeně skvrnitých vajec o velikosti 20 × 15
mm. Ročně mívá obvykle dvě snůšky,
při ztrátě jedné z nich zahnízďuje většinou ještě jednou. Inkubační doba je 13–14 dní. Na vejcích sedí
pouze samice. Mláďata opouštějí
hnízdo po 12–15 dnech. První oranžovočervená pera na hrudi se jim začínají objevovat po 2–3 měsících;
stejně jako dospělci jsou zbarveni
až po dalších třech měsících. Do hnízda červenky často klade vejce kukačka.
V přírodě se průměrně dožívá jednoho roku. Nejvyšší naměřený věk červenky obecné byl 12 let
Prostředí
Červenka obecná celoročně žije samotářsky, a to v lesích všeho druhu, zejména s bohatším podrostem a členitým terénem, dále v remízcích, větších porostech křovin a ve starších parcích a zahradách. Na tahu často v zahradách nebo břehových porostech. (Bellmann uvádí, že se ráda zdržuje v křovinách a živých plotech, že přilétá i na zoraná pole nebo se drží v blízkosti divokých prasat, kde sezobává vyryté živočichy, a objevuje se i ve městech.)

Potrava
Živí se drobným hmyzem a jeho larvami, pavoukovci i jinými členovci, v létě a na podzim i rostlinnou stravou (např. plody bezu, tisu).